Kapela vydává své první album v roce 2017. Není překvapením, že tento projekt trval dlouho dobu. Někteří členové se alba dočkali až těsně po ukončení svého působení v kapele. Čekalo se více než 7 let od vzniku prvních písní.
Dyje
Teče Dyje,
Meandry voda plyne,
A básník můzu nezastihne.
Smáčí břehy,
Dotykem mokré něhy,
Odnáší modré z nebe.
Špínu smyje, čirá voda,
Vše cos schytal od života,
Vše tu necháš,
Zaplaví tě zcela...
…Živá voda
Vylez jsem z vody
A je mi zima
Její proud mě už neobjímá
Ve vnitř mám ale místo vřelé
To když se čert se mnou pere v těle
Hnízdo
Šéf, který vládne jak diktátor,
Má hlavu pilin plnou.
Ti pod nim jak utržení z řetězu,
Nenaplní-li potřebu svou.
Pravidelně usazení v kroužku,
Svá srdce mají vylít.
Chtě nechtě za mřížemi vězněni,
Prý jediná šance jak žít.
Hnízdo může se zdáti býti dobré k bytí.
Hnízdo poskytuje statky nutné k přežití.
Hnízdo však balamutí mysl krátkozrakou,
Umrtvuje a pohřbívá důstojnost lidskou.
Když přemítám v hlavě své natvrdlé,
Klamavé myšlenky přicházejí.
Měl bych sám dost síly na odpověď,
Sedíce vprostřed toho dění.
Skutečnost tíživá dopadá,
Na ochočeného tvora.
Učinit konec bezpráví,
Je třeba.
Hnízdo může se zdáti býti dobré k bytí.
Hnízdo poskytuje statky nutné k přežití.
Hnízdo však balamutí mysl krátkozrakou,
Umrtvuje a pohřbívá důstojnost lidskou.
Hnízdo může se zdáti býti dobré k bytí.
Hnízdo avšak je předurčené k odlétnutí.
Hnízdo, hnízdo, hnízdo, hnízdo, hnízdo,
Hnízdo, hnízdo - hnije.
Jestli rád bys křídla již roztáhnul,
Počítej s nákladem.
Možná párkrát na zem zas dopadneš,
Ale v čem jiném to spočivá jen?
Všichni dýcháme vzduchu stejného,
Všichni máme práva rovná.
Kéž by každý, kdo na svět se narodí,
mohl zvolat: Ó svoboda!
INSTRUMENTÁLNÍ
Ta přece text nemá...
Kolotoč
A v očích smrt
A ze života prd
Hlavně že to roztočili
Napnuli všechny svý síly
Od rána až do noci
Zpocení jak otroci
Odevzdaně drží partu
Vsázejí na jistou kartu
Dokud se jim kolo točí
Nikdy nic je nevytočí
Dokud jim to šlape, hele
Nic víc se jim nesemele
Dokud je to pod kontrolou
Přísahaj na řiť svou holou
Že jim fakticky jde k duhu
Když se můžou točit v kruhu
Dokola a dokola
Kolotoč se točí
Kdo nechce být za vola
Rychle si naskočí
Nic pro slabý žaludky
Ty tu tajně zvrací
Ale jak se vyblejí
Hned se radši vrací k práci
Aby všechno dohnaly
Hotově, či na splátky
Stíhali na kolotoči
Čím dál větší obrátky
Tahle jízda blbě skončí
Všichni už to tuší
Přesto svorně drží hubu
Žijou jak se sluší
Kytara
Nemusím se ptát
Kde jsi to byla
Vždycky jsi kde máš být.
Ty jsi má sladká
První láska pravá
V náruči chci tě mít.
Jsem očarován
Když tě v klíně chovám
Jsme tu jen já a ty
Nevnímám jiné
Když se k sobě vinem
Zaháníš trampoty.
Nasloucháš všemu
Co ti kdy říkám
Nikdy to nepovíš
Vyplníš vždycky,
Vše co si přeju,
Sama nic nežádáš.
Jsi dokonalá,
Lepší než tebe
Nikdy snad nenajdu.
A přece jsi tvrdá
a studená jako led,
Má láska je zároveň
lék a trochu jed.
Hodnotný hlody
Kapou jenom
Z plodů kyselejch,
Nasáklejch emocí
Smutnou, tesklivou
Já teď musím uměle
Vytvořit dojem
Že se soužím
Jenže to nejde
Je to jako
Vyvolat bouřku
Ve dni bezmračným.
Takže se mračím
Protože nekape
A tak se dostávám
K bouři nemožný.
Milostná
V počátku tvého odcházení,
Pár facek místo pohlazení.
Uprostřed toho dopuštění,
Huba se ti vztekem pění.
U konce toho harašení,
Na věšák mé pověšení.
Mraky
Mám rád to ticho mraků
když letím na oblaku
když letím ku měsíci
na jeho skrytou líci
Tu nikdo neuvidí
snad jen těch pár co slídí
v plechovkách ve vesmíru
svítěj na černou díru.
Rád bych tam někdy letěl
i s tebou moje milá
abys tu stovku světel
si v kosmu rozsvítila.
Nebe je plný barev
a netušenejch věcí
co vidíme mi dole
to vidíme jak v kleci.
Podej mi svojí ruku
a zavři klidně oči
půjdem se spolu projít
na nebe si skočit.
Budeme spolu tančit
na odvrácený straně
a potom poletíme
dál ke hvězdám a za ně.
O Strachu
Těkání očí, chvění víček,
hrozivý stíny v světle svíček,
děsivý scénáře v tobě rvou se,
zas se tě zmocnil a vyrval kousek.
Nemůžeš tomu zabránit,
hlava ti říká hlavně klid,
to se ale lehko řekne,
hlava zvládá, tělo klekne.
Studený pot a chvění v těle,
revolver hnedka u postele,
tuny prášků, no to je síla,
až na to, že už nezabíraj.
Úzkostí máš teď celou várku,
svíraj ti hrdlo do svěráku,
něco se pohlo támhle v koutě,
teď jistě na marách odvezou tě.
Co když tu s tebou někdo je,
co když tě někdo sleduje,
nezvládáš tyhle představy,
tvůj svět jsou tvoje obavy.
Strach svírá,
tvá křídla,
nevzlétnou,
zmizí docela.
Havraní,
černotou,
stín obav,
tebe oplétá.
A nahlodá,
tvou mysl,
a duše,
v těle odkvétá.
Studený pot a chvění v těle,
revolver hnedka u postele,
tuny prášků, no to je síla,
až na to, že už nezabíraj.
Jak z toho ven, říkám si v koutku,
strach ze mě dělá lidskou loutku,
Koušu si nehty a tiše vzlykám,
když strach mi řekne, hej ty tam!
Snažím se strachu zabránit,
aby mi sebral vratký klid,
Volám, kdo to tam v koutě je?
Vůbec nic se však neděje.
Zvedám se ztěžka, k vypínači,
světlo mi odhalí o co kráčí,
dívám se v koutě do zrcadla...
